Znáte rozdíl mezi svrchně a spodně kvašenými pivy?

Rozdíl mezi svrchně a spodně kvašenými pivy je prakticky v každém možném ohledu. Zcela zásadní je teplota kvašení. Zatímco spodně kvašená piva zrají při teplotách mezi 10 a 12 stupni, svrchně kvašená piva mohou zrát při teplotě až 20 stupňů a někdy dokonce i vyšší.

Rozdíl je také v použitých kvasinkách, spodně kvašená piva jsou vyráběna převážně ze středoevropských surovin, svrchně kvašená ze surovin
anglických či rovnou zámořských.

Také délka zrání je velmi rozdílná, spodně kvašená piva zrají v otevřené kádi klidně více než měsíc, proto se u nich ustálil světově používaný termín „ležák“.

Svrchně kvašená piva

Výroba svrchně kvašeného piva je mnohem kratší, i proto se tyto „speciály“ těší velké oblibě u pivovarníků především malých pivovarů, neboť rychlá výroba znamená vyšší výstav.

Při zrání spodně kvašených ležáků se pěna z povrchu odebírá, aby se do piva nepropadla, u svrchně kvašených se i díky vyšší teplotě vytváří na povrchu krusta a toto zrání tak v mnohém připomíná zrání pekařské při výrobě kvásku.

Svrchně kvašená piva koupíte spíše v lepších restauracích či ve specializovaných prodejnách, coby dárky pro pivaře v nejrůznějších variantách IPA, EPA, APA či Stout.

Spodně kvašená piva

Spodně kvašená piva jsou vesměs připravovaná konzervativními ingrediencemi, kdežto u svrchně kvašených se mnohem více experimentuje, ať už mívá slad jinou obilnou složku než typicky ječnou nebo různými experimentálními kořeními.

Mezi spodně kvašená piva se především řadí typické české ležáky, výčepní piva a to ať už světlá, jantarová, polotmavá nebo tmavá. Mezi novější druhy spodně kvašených piv, patří například IPL - Indian Pale Lager neboli světlý ležák Indického typu.