Pivovar Hubertus Kácov

Když jsem pivovar Kácov Hubertus prvně, kdysi "na vodě" navštívil, byl jsem nadšený a potěšený, jak z celkového dojmu genia loci, tak z přístupu lidí v něm pracujících a hlavně z klasické technologie vaření a z piv samotných, které se v něm vyrábí, nebo ještě líp řečeno - vytváří. A to jsem tehdy ještě netušil, že jednou - a to teď - budu s tímto pivovarem spolupracovat, jeho skvělá piva nabízet a prodávat. Dovolte mi tedy, abych Vám pivovar Hubertus Kácov trochu přiblížil a třeba Vás i inspiroval k ochutnání.

Ještě předtím mi však dovolte, abych Vám přiblížil či připomněl slogan pivovaru Hubertus, který je unikátní, nápaditý a pravdivý, ale hlavně je více než vypovídající, a zní takto:

"Dobré pivo nenahradíš!" 

A to je sakra pravda, nemyslíte?

Historie pivovaru

Letopočet založení pivovaru se datuje v roce 1457, což už je hezká řádka let, co? Více se můžete dozvědět v časové ose zde - a udělat si tak exkurzi po jeho historii sami, líp bych to totiž nesvedl. 

Ale pojďme raději k současnosti - já i celý kolektiv Domácí pivotéky jsme milovníky poctivého piva a pivovarnictví, a tak Vás provedeme pivovarem, který si tuto doménu jistě zaslouží - takže pojďme postupně tak, jak to v pivovaru Hubertus jde:

Varna

To je prostě "klasika" poctivého vaření piva - dvourmutové vaření v podobě scezovací kádě a mladinové pánve, nádherně vyvedené z mědi. Dle informací zaměstnanců pivovaru byly vyrobeny v pivovarských technologiích významnou firmou Ziemann už v roce 1957, a do Kácova se dostaly ze Švýcarska, kde sloužily předtím. Na místě pak prošly rekonstrukcí a modernizací někdy v roce 2007. Dnes za deset hodin varního procesu projde varnou pivovaru Hubertus kolem sta hektolitrů mladiny.

Spilka

Zmiňovaná mladina je následně zchlazena a přečerpána do spilek, kde pak probíhá hlavní kvašení, a to v otevřených kádích podle osvědčených a tradičních metod. Naplněná káď - spilka - se zalije pivovarskými kvasinkami a začne chemický proces, ve kterém se začne v mladině díky kvasinkám vytvářet alkohol a taky vedlejší produkt - oxid uhličitý. Prostory na spilkách proto musejí být dobře odvětrávány a chlazeny - při kvašení se totiž uvolňuje nežádoucí teplo a vyšší než patřičné teploty by pak mohly mít za následek odchylky v chutích daných piv, což by ani sládek ani koncový zákazník určitě neuvítal.

Ležácký sklep

Ležácké tanky jsou v pivovaru Hubertus umístěny v prostorách historických sklepů, které obklopují původní lednici. Probíhá zde zrání piva ve 35 smaltovaných, uponových a nerezových tancích při teplotách 0-3°C pod přetlakem přibližně 1 atmosféry. Pivo se nasytí oxidem uhličitým a získá tak patřičný říz a správnou pěnivost, chuťově zraje, dotváří se v něm hořkost a taky se z části vyčiří. Podle dané stupňovitosti zde pivo leží v délce tří týdnů až několika měsíců a na konci procesu zrání je ochutnatelné a převelice pitelné - vím z vlastní zkušenosti - přímo z tanku. Tato zakalená lahůdka, ve které jsou stále přítomné i pivovarské kvasnice, po kterých pivo i chutná a voní, je plná vitamínů hlavně skupiny B, nazývá se nefiltrovaná nebo taky kvasnicová.

Stáčírna lahví

Pivovar Hubertus stáčí své portfolio do vratných skleněných půllitrových lahví a taky do 1l Pet lahví. Zajímavostí jsou velice pěkné vlastní a originální vratné skleněné embosované lahve s logem pivovaru Hubertus.  Do těchto lahví zde stáčejí produkty filtrované, avšak nepasterizované, což kácovským slouží ke cti. Dle mého pohledu jsou však lepší piva stáčená do Pet lahví, protože jsou jak nepasterizovaná, tak především nefiltrovaná - kvasnicová, jak už byla řeč.

Stáčírna sudů

Vzhledem k tomu, že má pivovar Hubertus většinový výstav piva v sudech, je tato linka naprosto klíčová. Dle informací zaměstnanců se zde střídají 2 směny a linku obsluhují dva a někdy i tři lidé.

Suroviny

Ve sloganu pivovaru Hubertus Kácov se píše: "Dobré pivo nenahradíš!", a to v případě Hubertusu jde ruku v ruce i se surovinami, jež se zde používají výhradně vybrané a prvotřídně kvalitní. Zde něco o nich:

Slad

Pro výrobu piva českého typu jsou slady zcela stěžejní. Pivovar používá hlavně slad ječný, tedy z ječmenných obilovin, dále pak slady z pšenice a taky žita. Slady zde nakupují od certifikovaných dodavatelů, vlastní sladovnu Hubertus bohužel nemá. Dle dostupných informací zde používají tyto druhy sladů: světlý, jinak řečeno český či plzeňský; bavorský, též nazývaný mnichovský (používá se u některých speciálů a je základem pro tmavé pivo); karamelový (je taky dílem tmavého piva a taky takzvaným "kořením" u některých světkých piv) a slad barvící, jinak řečeno pražený nebo barevný, opět používaný u převelice dobrého tmavého ležáku.

Pivovarské kvasinky

Další nezbytná surovina pro výrobu poctivého piva. Proč? Protože způsobují přeměnu cukrů na alkohol a oxid uhličitý v procesu kvašení. Jsou to speciálně šlechtěné kmeny mikroorganismů a mají zásadní vliv na výslednou kvalitu piva. Není jednoduché s nimi pracovat, musí se to umět -  lecos by o tom mohli povyprávět jak sládci ze začátků svých zkušeností s vařením piva, tak mnozí "samovařiči" piva v soukromí. Kvašení způsobuje i vznik vedlejších produktů, důležitých při tvorbě chuti piva, myšleno estery, vyšší alkoholy a vitamíny skupiny B. U výroby piv českého typu se používají kvasinky kvašení spodního, což znamená, že končí na dnu spilky při konci kvašení, takzvaně sedimentují. U speciálních piv typu IPA, ALE nebo třeba pšeničných či žitných piv se pak používají kvasinky svrchního kvašení, které kvasí za vyšších teplot a na konci kvašení se shlukují na hladinách kádí.

Voda

Tuto nejdůležitější součást složení piva zde používají z vlastních zdrojů, tedy vlastní studny. Voda před samotným varným procesem samozřejmě musí projít úpravnou, kde se zajistí její absolutní nezávadnost.

Chmel

Málokdo ví, že chmel je přirozeným konzervantem piva, díky němuž pivo vydrží v dobré kondici daleko déle, než je uváděná minimální trvanlivost, kterou je třeba ze strany pivovarů nutno uvádět na etiketách. Osobně se onou min. trvanlivostí vůbec neřídím, mnohem více si pochutnávám na pivech, která jsou již za ní, mají dle mého mínění mnohem vyšší stupeň dozrání, nebo jinak řečeno vyležení a tím víc jsou v nich zřejmé chutě, ať už od sladů či chmelů. Ale pozor, nic se nemá přehánět, je lepší si tu odluku od min. trv. odzkoušet - vím, o čem mluvím. Ale zpět ke chmelu. který se používá v pivovaru Hubertus - téměř výhradně jde o odrůdy Sládek a Žatecký poloraný červeňák, což je chválihodné, neboť se jedná o klasiku, českou klasiku! Na valnou většinu piv se zde využívá granulovaného chmele, tedy vysušených, rozemletých a následně slisovaných chmelových hlávek samičích rostlin (zde je to podobné jiné léčivé rostlině - nemám pravdu?). Pro úplnost je třeba dodat, že chmel pivu vdechuje onu zásadní hořkost a také zcela zásadní charakteristickou vůni. Bez chmele by pivo nebylo pivem.

Ocenění piv a pivovaru Hubertus Kácov

Prohlédněte si nabídku pivovaru Kácov.